Historie - s možností vložit komentáře
Listy z kroniky SPŠS v Havlíčkově Brod
Zdroj: Almanach „30 let Střední průmyslové školy stavební v Havlíčkově Brodě“
Po vítězství pracujícího lidu nastal ve všech odvětvích národního hospodářství velký rozvoj výrobních sil a s ním i zvýšené požadavky na odbornou úroveň pracovníků. (…)
Znárodněné stavebnictví potřebovalo pro výstavbu nových objektů, továren, přehrad, sídlišť nové stavby vedoucí, techniky a projektanty. Zřízení průmyslové školy stavební si vyžádalo ministerstvo stavebnictví z podnětu národního podniku Československé stavební závody. Havlíčkův Brod byl zvolen jako místo školy s přihlédnutím ke vhodné poloze školy vzhledem k okolním spádovým oblastem – Žďáru nad Sázavou, Jihlavě, Humpolci, Ledči, Chotěboři a Čáslavi.
Naše škola byla zřízena výnosem ministerstva školství, věd a umění ze dne 16. září 1949 (…) pod názvem Vyšší průmyslová škola stavební, větev konstrukční, s účinností 1. září 1949. Průmyslová škola se tak stala po gymnáziu, ekonomické a zdravotnické škole v pořadí čtvrtou výběrovou školou v našem městě.
Ministerstvo stavebnictví požádalo tehdejší Československé stavební závody v Havlíčkově Brodě, aby nad školou převzali patronát a společně s Vyšší průmyslovou školu v Praze provedly první výběrové řízení do ročníku 1949/50. Ministerstvo stavebnictví pověřilo jednotlivé závody, aby ke studiu vyslaly vyučené zedníky a tesaře. Ke zkouškám se dostavilo 28 uchazečů. První přijímací zkoušky se konaly v budově Československých stavebních závodů za předsednictví ředitele závodu z jazyka českého, matematiky a kreslení. Na základě přijímací zkoušky bylo přijato 24 prvních žáků školy.
Výnosem školského odboru KNV v Jihlavě byl dán souhlas s vyučováním od 1. října 1949.
Všeobecně vzdělávacím předmětům vyučovali v tehdejším prvním ročníku profesoři havlíčkobrodského gymnázia a tehdejší vyšší hospodářské (ekonomické) školy, odborným předmětům kromě ředitele J. Petelíka, ing. Alois Kranz a ing. Karel Stojan z Československých stavebních závodů. Prvním třídním profesorem byl profesor gymnázia Jan Fráňa. Vyučování v budově gymnázia bylo výhodné í tím, že gymnázium mělo ve svých sbírkách pomůcky k výuce matematiky, deskriptivní geometrie, odborného kreslení, fyziky a chemie. Provizorní ubytování pro přespolní žáky zajistily Československé stavební závody v Termesivech, protože v tehdejší době nebyl v Havlíčkově Brodě žádný domov mládeže. O studium na průmyslové škole byl značný zájem. K přijímacím zkouškám v roce 1950 se přihlásilo 58 uchazečů – vyučených zedníků a tesařů. Také ve školním roce 1950/5 se ještě vyučovalo v budově gymnázia a výuku obstarávali ročníku profesoři havlíčkobrodského gymnázia, tehdejší vyšší hospodářské školy a odborníci Československých stavebních závodů. Všichni žáci se zapojili do socialistické soutěže pomoci našemu stavebnictví. Na prázdninové praxi odpracovali žáci na výstavbě tzv. finských domků a sociálního zařízení pro Novou huť Klementa Gottvalda (komu už ten název nic neříká, tak klikni zde) více než 27 tisíc hodin. Krajský školní inspektor ocenil práci školy, která dosud pracovala v provizorních podmínkách.
Ve školním roce 1951/52 byly poprvé otevřeny dva ročníky. Kromě žáků z pracovišť byli přijati žáci z tehdejších středních škol (dnešní ZDŠ), mezi nimi i pět dívek. Na škole bylo ustanoveno sedm interních učitelů, z toho čtyři pro odborné předměty. Tím byly dány předpoklady ke zkvalitnění výuky. Na konci školního roku byla uspořádána výstavka žákovských prací, kterou zhlédlo asi 200 návštěvníků. O prázdninách 1952 pracovali vyučení žáci na výstavbě Poruby, ostatní se zúčastnili mládežnické brigády na stavbě trati Havlíčkův Brod – Brno.
Přespolním žákům se dostalo také lepšího ubytování v nově upravené budově domova mládeže v ulici Pojezdného a v Nuslích. Ve školním roce 1952/53 byly už na škole všechny ročníky. Rozšířil se učitelský sbor, v němž bylo 12 interních učitelů. (…) V červnu 1953 se konaly první ústní maturitní zkoušky za předsednictví ing. F. Hořejše, ředitele průmyslové školy ve Volyni. Úspěšně je vykonalo 18 absolventů.
Ve školním roce 1953/54 bylo při škole poprvé otevřeno studium při zaměstnání, které od té doby probíhá na škole nepřetržitě a umožňuje pracujícím zvýšení kvalifikace.
Některé záměry se nepodařilo v té době uskutečnit. Nebyl realizován projekt přístavby tělocvičny, protože městský národní výbor počítal tehdy na jejím místě se stavbou hotelu.
Od září 1953 převzalo vedení školy také správu domova mládeže. V říjnu 1953 byl při škole ustanoven místní poradní sbor zajišťující spojení školy se stavební výrobou. (…) V té době se také úspěšně rozvíjela kulturní činnost žáků. Divadelní kroužek pod vedením ing. Vladimíra Veselského sehrál pro veřejnost a žáky Goldoniho komedii Poprask na laguně a komedii Lazebník sevillský.
Učitelé a žáci se zúčastnili soutěže o zvelebení města k 10. Výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, pomáhali při úpravách okolí školy a výstavby autobusového nádraží. Podle tehdejších směrnic pracovali maturanti na diplomových pracích a absolvovali předdiplomní odbornou praxi v závodech. O spojení školy se životem svědčí pomoc profesorů a žáků školy stavební při výstavbě školních pavilonů v Praze ve školním roce 1955/56. Tato odborná praxe byla pro žáky velkým přínosem a byla po zásluze oceněna jako příspěvek v soutěži o zvelebení měst a obcí k 10. výročí osvobození. Mezi odbornými školami Jihlavského kraje se průmyslová škola stavební umístila na pěkném třetím místě. Divadelní kroužek pod vedením ing. Vladimíra Veselského nastudoval dvě komedie – Čapkova Loupežníka a Macháčkovu veselohru Ženichové.
Postupně byla škola vybavena dílnami, knihovnami, kabinety, byla zřízena rýsovna a odborné učebny fyziky a chemie.
Ve školním roce 1957/58 (…) v soutěži odborných škol naše škola zvítězila a získala jako odměnu stanové vybavení pro 10 osob. Žáci školy byli několikrát úspěšní také v Soutěži technické tvořivosti mládeže, v níž získali první místo za model žebříkového lešení. V této době se žáci podíleli na stavbě bytových jednotek pro národní podnik Motorpal v Jihlavě, pro národní podnik Žďas ve Žďáru nad Sázavou i na výstavbě zimního stadionu v Havlíčkově Brodě.
Koncem padesátých let (…) se škola podílela na oslavách 15. výročí osvobození Československa – žáci se zapojili do nácviku spartakiádních skladeb, zúčastnili se Běhu vítezství, účinkovali na slavnostním koncertě. V té době na škole úspěšně rozvíjel svoji činnost také taneční kroužek pod vedením profesorky Koubské, který zvítězil v okresním kole Soutěže tvořivosti mládeže a v krajském kole obsadil 3. místo.
(…) Postupně se rozšířil i počet tříd večerního studia – ve školním roce 1961/62 jich bylo již pět, z toho dvě ve Žďáru nad Sázavou. Ve školním roce 1962/63 byla umístěna v budově školy večerní třída přadlácká. (…) Do třídních knih byly pravidelně zařazovány kulturněpolitické aktuality, ke zlepšení prospěchu žáků byly zavedeny doučovací kroužky. Na konci školního roku se konala podle tehdejších směrnic soustředěná praxe žáků.
Pěkného úspěchu dosáhli žáci v Soutěži tvořivosti mládeže, kde dva modely územního řešení sídliště se dostaly v roce 1964 až na ústřední přehlídku do Bratislavy.
(…) Od školního roku 1965/66 se přechodně snížil počet žáků denního studia, protože byl otvírán jeden ročník. 13. Října 1965 zemřel bývalý zástupce ředitele školy profesor Jaroslav Rérych, který na škole působil od roku 1951.
Škola obeslala v roce 1965 celostátní výstavu Soutěže technické tvořivosti mládeže modelem navrhované přístavby školy, na kterém se podíleli žáci třetích ročníků pod vedením ing. arch. Jaroslava Brože. V odborných předmětech se věnovala pozornost novým metodám stavebnictví, zejména panelové výstavbě.
Učitelé odborných předmětů se zúčastnili stejně jako v uplynulých letech projekční a expertizní činnosti.
Žáci pracovaly v polovině šedesátých let na výstavbě letního stadionu v Havlíčkově Brodě a na dalších stavebních akcích.
31. srpna 1967 odešel do důchodu první ředitel školy Jaroslav Petelík, který se zasloužil o její založení i rozvoj. Jeho řídící, organizátorská, i veřejná činnost byla oceněna v roce 1956 udělením čestného titulu zasloužilý učitel. Ani po odchodu do důchodu neztratil Jaroslav Petelík spojení se školou, pravidelně navštěvoval stranické i odborářské schůze, zajímal se o její stavební rozvoj. Z jeho kronikářských záznamů jsme čerpali materiál k vylíčení historie školy do roku 1967.
1. září 1967 byl jmenován ředitelem školy dosavadní zástupce ing. Stanislav Horký, jeho zástupcem profesor Josef Charamza. Za jejich působení dosáhla střední průmyslová škola stavební kvantitativně i kvalitativně vyššího rozvoje než v předcházejících letech. Nové vedení školy usilovalo zejména o vytvoření všech podmínek k modernizaci výuky. První etapa přístavby školy proběhla v letech 1967/69 (…) Zahrnovala výstavbu šaten, odborné učebny stavebních předmětů s promítárnou, dále novách kabinetů, svazácké klubovny s televizním a rozhlasovým koutkem. Přístavba byla prováděna vlastními silami, pracovalo se i v prodloužených směnách a o volných sobotách. (Na tuto akci si jistě všichni pamatujete, to už bylo za dob našeho studia - na stavbě jsme pracovali i my – pozn. jm).
Až potud jsem považoval za účelné citovat kroniku z Almanachu, další období během našeho studia a po něm máte jistě ve své paměti.
(Redakčně upraveno)
Profesoři, školník a další:
Komentáře
Přehled komentářů
Hezké velikonoce...
opopzdeny PF 2023
(Radek, 17. 1. 2023 9:29)
Opozdene preji PF 2023. Byl jsem po vanocich po letech s CELOU rodinou lyzovat. Odtud rovnou do Prahy, kde jsem se paradne nachladil a kdyz jsem prijel domu, podlehl jsem horeckam a byl jsem na umreni a tyden neopustil postel. Mel jsem zkratka muzskou chripku. Ted teprve se davam do kupy a zacinam zase chodit do sportu.
Tak dodatecne preji spokojeny nova rok a doufam, ze jste nikdo nevolil toho podvodnika Babische. Jestli to vyhraje, tak se snad hambou propadnu, ze jsem Cech.
Zdravim. R
Re: opopzdeny PF 2023
(JardaM, 22. 1. 2023 11:09)Babisch, Babisch? - to jméno neznám... Ale Milosch by měl z tebe radost...
Dík a přání
(JardaM, 23. 12. 2022 13:05)
Vážené a milé spolužačky, vážení a milí spolužáci, zkrátka holky a kluci!
Předem se sluší poděkovat za příspěvky tradičních přispěvatelů. Jsem rád, že vás změna "dyzajnu" neotrávila a že jste se v té "novince" zorientovali. Takže Jano, Miloši, Radku velký dík. A všem přeji pohádkové vánoce, do nového roku pevné zdraví, neutuchající elán, optimismus, i to štěstíčko, pohodu a krásné dny v kruhu vašich nejbližších.
Vánoční pozdrav
(Jana Tlustá, 11. 12. 2022 17:09)Milé spolužačky a milí spolužáci, tak už se nám ten Ježíšek blíží...věřím, že všichni máme jedno, ale za to velké přání...zdraví, klid a pohodu pro naše rodiny a nejbližší.Proto Vám všem posílám upřímný pozdrav z Hlinska a přeji pod stromeček hlavně to zdraví a abychom se v příštím roce zase sešli. Budu se na Vas těšit.
zase jsou tu Vánoce
(Miloš Smolík, 24. 11. 2022 10:57)
Moji mílí a milé,
k blížícím se svátkům vánočním Vám všem přeji hodně zdraví a pohody a v klidu užívejte svého stáří.
Nelítejte po obchodech, stejně je to všechno drahé a
jeďte raději někam za sluncem nebo sněhem.
moje zazitky
(Radek, 1. 11. 2022 19:52)
Ahoj ctenári těchto príspevkú,
sice nás moc nepřispívá ale Jani, ty jsi opravdu vzor pro všechny.
Já se přiznávám, ze na tyto stránky si vzdy vzpomenu v ten nejméně vhodný okamžik.. Ale teď jsem si vzpomel vhodně. Jsem poi operaci kýly a mam na 6 týdnu zaražený sport. Mám povolené kurzy relaxace, a Samopodvodné kurzy Progresivního uvonení a tedy koukám napravit, co jsem před OP zameškával.
Letos jsem zašil, co jsem jeste nikdy nezazil. Byli jsme s manželkou vanrdovat na Korsice. Vše bylo super az na poslední den, kdy se letělo, nebo melo letět, domu. Na letišti jsme odevzdali kufry, prošli kontrolou a čekali. Na zpozdění jsme u Eurowings zvyklí, ale ne na to. ze po dvou hodinách po stanoveném odletu priijde hlášení, abychom si vyzvedlli zavazadla, ze let se ztornoval. V ten den byl posedni let do Berlina pro 8 lidi. V hotelu bylo pár pokojů volných a ty obdrželi invalidé a staroušci. Zbytek mohl dělat. co chtěl. Jediná moznost pro nás jak se z ostrova dostat pryč byl let do Paríze. Nezbylo nez si koupit letenku a letět. Kdyby manželka nemelu v pondělí doma termín na OP oka v DU, tak bychom si prodloužili pobyt na Korsice. Tak honem zase kufry odevzdat a na osobní kontrolu. Jenze v mým ruksaku stále na rentgenu byl jakýsi predmet, který nemohli najít. Bylo mi to divné, neb při kontrole na let na Korsiku i na let zpět do Německa nic nenasli. Ruksak několikrát nechali projet rentgenem, obraceli ho sem a tam, šacovali a nakonec, asi po čtvrtém pokusu našli skladovací nuz. Nevedel jsem o něm. Byi v kapsi kde je plástenka. Já uz byl celej nervózní, neb jsem slyšel, jak nás vyvolávají do letadla..Ca. v 22 hodin jsme přistáli v Parízi Orly. Velké letiste ale zadny personál, zádné informace a zádný let.Na stestí nás oslovil jeden zaměstnanec od Air France. Umel natolik německy, jako já anglicky, tak jsem se obouma recma jaksi doozvedeli, ze v noci nic nikam neletí. Nezbylo, nez jít do hotelu a přenocovat. Hotely u letiste byly plné. Ten nas zachránce nám pomohl najít volný hotel a jeste nám vyjednal skvělou cenu. V internetu jsme pak našli spojeni pro další den v 8:30 Flix Busem do Bruselu a odtud do Düseldorfu. Další moznost byla letem ráno v 6 hod. do Mnichova a odtud do Kolina/Rýn a odtud do Düseldorfu. Ale z letiste Charles. de Gola, které je na druhem konci Paríze. Flix Bus jel témer přímo od Hotelu, kde jsme přenocovali.
Nevím, jak dopadli ostatní, zvláste ti, kteří nemají chytrý telefon. Bez toho bych byl jste dnes na cestách.
Další záziterk: Naplánovali jsme si na víkend návštěvu vinných sklepů na Moosel (cca 300 Km) kdyz jsme dorazili do hotelu, dostala manželka jakousi aleregii pleti spojenou s bolestma krčních partii. Po probděné noci jsme se rozhodli vrátit se domu a jet na pohotovost na dermatologickou kliniku. V internetu jsem zjistil, ze mají pohotovost jen dopoledne, tak jsem hodil cihlu na plyn a frčel. Jenze v jednom úseku byla rychlost omezena na 80 Km/h a já tam zpomalil na 130, netuse, ze tam merí rychlost. Takze jsem dostal za par dnu dopis, abych se vyjádřil k přestupku rychlé íizdy. Pokuta neuvedena, čili se jednalo o několik set Eur, ridicák na určitou dobu pryč a 2 body v Centrální kartaji.
Napsal jsem tedy vyjádření, ze jsem pospíchal do nemocnice. Za pár dnu prisel dalsi dopis, abych predlozil důkaz, coz jsem učinil. Poslal jsem jim kopii zprávy pohotovostní nemocnice na naši lékařku. Za pár dnu prisel dopis, ze to uznaváji a odpustili mi ten precin. No já byl šťasten, neb uz tam v té kartaji nějaké body mám za rychlou jízdu a na červenou. Coz by znamenalo 100 % jití na idioten test a na prozkoušení pravidel a to bych urcite prolit.
Ted taky vím, kdyz mne zase nekdy vyfotí, pojedu rovnou na pohotovost, hihihi!
Po těchto dvou příhodách jsem upevnil moje presvedcení, ze vedle hajzlu existují i dobrý lide a ( jako v Parizi ten pan) andělé.
Mějte se fajn a moc všechny zdravím.
R.
Pozdrav z Hlinska
(Jana Tlustá, 24. 10. 2022 13:09)
Milé spolužačky a milí spolužáci,
posílám pozdrav z Hlinska. Léto nám uteklo a máme tu krásný a barevný podzim.Všem přeji, abychom tu blížící se zimu ve zdraví zvládli a budeme se těšit na další setkání a na jaro. Mějte se hezky a brzo ahoj.
Re: Pozdrav z Hlinska
(JardaM, 27. 10. 2022 21:29)Jani, opět dík za přání a také za to, že na nás stále myslíš! Je to milé a potěší to...
Pozdrav z Hlinska
(Jana Tlustá, 16. 4. 2022 19:52)
Milé spolužačky a milí spolužáci,
všem přeji veselé Velikonoce a krásné svátky jara...
Re: Pozdrav z Hlinska
(JardaM, 21. 4. 2022 10:29)Jani, děkuji za přání a přeji pevné zdraví, elán a optimismus.
Nazdar
(Miloš Smolík, 21. 3. 2022 12:08)
Ahoj dědkové a báby. Je mi líto, že jste tak staří.
V prvé řadě se budu věnovat Tobě Radku:
a/ auto mám již spravené ( musel jsem sice dát servismanovi kalendář a zápisníkový blok v kůži, ale na české poměry jsem to pořídil dost levně.
b) Kdybyste v Německu měli takové pivo jako tady, blatník bys ukradl a ani nemrknul.
C) Ti přeji vše nejlepší k svátku a až přijedeš do Prahy, tak se ozvi
mobil + 420 602342781.
Pokud se neozveš najdu si Tě a uvidíš .Stejně chci navštívit Merklovou
a projednat s ní energetickou závislost na Rusko.
Tak se Radku měj a pozdravuji i Vás babky a dědkové.
S Babišovským pozdravem Čau lidičky.
Ahoj kluci
(Radek, 24. 2. 2022 0:21)
Ahoj kluci dedkove.
Co si budeme namlouvat, jsem dedkove, ackoli se jkao kluci citime. Opravdu jsem se pobavil prispevky Milose a Jardy.
Jak vidim, tak asi tahle stranka je jen pro nas 3.
Byl jsem v lednu na 3 dny v Praze. Niklasova (Synova) ceska obcanka v prosinci prestane byt platna. Jel do Prahy si ji nechat prodlouzit. Tak jsem se prifaril a jeli jsme spolu. Behem tech 3 dnu jsme vypili snad hektolitr piv. Ted je snad moda Tankovych piv. Oba jsme zasli, ze po tom mnozstvi nebyly zadne kocoviny. proste uzas. A strasne dobre,
Praha byla velice prijemna. Par turistu. Avsak na urade ta soudruzka nechtela obcanku prodlouzit, protoze je jeste do konce roku platna. Nakonec prece jen za zvyseny poplatek zadost o novou prijala. Netusi ta krava, ze si ji Nik vyzvedna za nekolik let. Zrovna moc casto do Prahy nejede.
Ja jsem byl 14 dni lyzovat v Allpäu. Bylo to uzasne. Pocasi i snih fantazie. Prvni tyden s manzekou a vnoucaty a druhy s Kamaradem. Najmuli jsme si s kamaradem apartement na statku asi 500 m od sjezdovky.Jelikoz jsme byli mimo sezonu, byli jsme ve vsedni den kolikrat sami dva na sjezdovce. Ale to nabranilo tomu, abychom se pri skvelych kavinkovych oblouku srazili. Jeste dnes citim rameno. O vikendu dorazily autobusy z Mnichova a ze Stuttgartu a to se nedalo lyzovat.
JInak nic noveho. Blatnik na kolo stale nemam. Ma to vyhodu, ze kolo nemusim zamykat. Kdyz zlodeji vidi, jak mam zdratovane vse, co se da a ze by asi jizda na mem kole byla jejich posledni, neodvazi se to ukradnout.
Milosi, doufam, ze ty uz Auto opravene mas.
Covid jsem oficielne nemel ale nyslim si, ze ty testy stoji za starou belu a nepoznaly to. Byl jsem nekolikrat nachcipanej a mel jasne priznaky Covidu ale testy byly negativni.
Jardo, tvoje prihoda s bundou by mohla byt moje.Jeden den v horach snezilo tak jsme sli do Sauny, Ja jsem si po saunouvani vzal ne moje bryle a a ani jsem to neregistroval do te doby, nez se majitel tech brejlli na mne obratil.
Kamaradi mejte se fajn. Snad se letos uvidime live.
Radek
Re: Ahoj kluci
(JardaM, 4. 3. 2022 8:59)Ahoj Radku, jak vidím, žádná reakce na tvůj příspěvek. No co se dá dělat, oni snad ti naši spolužáci jsou už mrzutí, líní a protivní dědkové a spolužačky pohodlné a hašteřivé babky. I když já tomu sám nevěřím a omlouvám se všem, kterých jsem se snad dotknul. Nemyslel jsem to ve zlém, jen se snažím vyprovokovat mlčící většinu k nějaké reakci... Těším se na další příspěvky - a když nikdo nic nenapíše, tak zas napíšu něco já. Příhod se zapomínáním mám mnoho (a každým dnem přibývají)... A ještě poznámku: pokud máte nějaké foto, třeba i ze současnosti, kterou by jste se chtěli pochlubit, pošlete mi ji na meil a já to sem šoupnu!
Návrat z Itálie
(Jarda M, 19. 2. 2022 19:18)Tak to jsem rád, že jsi se z výletu vrátil zdráv a celý. A hlavně nepolámaný. Představ si, kdyby jsi si zlomil nohu, na tu rozpláclou haxnu by padlo o kýbl sádry navíc! A ta sádra taky není zadarmo.... No hlavně, že jsi si to užil, že se ti tam líbilo a že jsi neemigroval. Tak zatím se měj a co nevidět budem muset dát řeč. Pozdravuji i tvoji první ženu!
Návrat z Itálie
(Miloš Smolík, 17. 2. 2022 16:12)
Milí přátelé,
vrátil jsem se z Itálie a Vy zase ani čárka.NO nevadí, budu si psát s Jardou a hned mu toho dědka osolím.
Tak Jardo, za prvé, to nebyly slečny ,ale přežrané báby, za druhé to co jste mě před padesáti lety učili ,to už dávno neplatí, protože tenkrát tady byl
"mírumilovný" socialismus a dnes je tady tržní hospodářství a co si neutrhneš to nemáš. Za třetí- proto džentlmeni dávno vymřeli.
Z Itálie jsem se vrátil bez poruchy na zdraví ni na duši. Koupil jsem si tam bez čekání nové boty , aniž by mi prodavačka sdělila, že mám rozpláclou nohu a usmívala se na mě, že jsem si vůbec nepřipadal, že jsem sedmdesátiletý dědek s platfusem.(ty jeden prďolo).
V závěru Ti přesto přeji hodně štěstí a zdraví a samozřejmě i všem spolužákům. Mějte se všichni fajn.
Je pravda, že jsem měl na roušce nakreslenou úplně jinou držku a na zádech připevněnou lyžařskou hůlku, abych šel vzpříma, takže mi to neobyčejně slušelo ,ale na západě jsem obstál.
zážitek z obchodu
(Miloš Smolík, 2. 2. 2022 16:09)
Chystal jsem se na hory a při přípravě jsem zjistil, že moje boty jsou mi malé.
Já se naopak zaradoval (se skrytou myšlenkou rostou mi nohy to je druhý dech porostu celý)
TAK jsem se zastavil v servisu na lyže a těšil se jak se pěkné servismence pochlubím ,že ještě rostu. Ta mě rychle poslala zpátky na zem.
Řekla mi pane to Vám nerostou nohy ,to se vám propadla klenba a noha se rozplácla. Naštvaně jsem odešel do obchodu Baťa pro nové boty. Přišel
jsem do prodejny, kde to vypadalo jako když je vyhlášené stanné právo,
ani noha. Zkušeně jsem začal vyhledávat příslušnou obuv. Když jsem našel
odpovídající vzorek chtěl jsem požádat prodavačku o botu s odpovídajícím
číslem .Náhle jsem zjistil ,že v prodejně není ani prodavačka. Asi 10minut
jsem bloumal po prodejně s myšlenkou, že sem už asi dorazil komunismus,
každý vezme co potřebuje. Tak jsem uvažoval, že si vezmu pár krabic a doma si je ozkouším. Náhle jsem z přilehlé chodbičky uslyšel veselý
smích a vydal jsem, se za ním. Na konci prodejny jsem viděl rozsvícený
přilehlý kamrlík. Vešel jsem dovnitř ,ještě s poměrně špatnou náladou a
uvnitř viděl sedět čtyři prodavačky v poměrně veselé náladě ,popíjejíc
kávičku s dortíčky. Chvíli jsem jen zíral a pak zařval .Kdyby se Baťa
probudil ten by vás baby hnal.A naštvaně jsem bez bot odešel domů.
Až se vrátím z Itálie tak napíši jak jsem to tam přežil bez bot.
Tento příběh se stal v obchoďáku Centrum Černý Most
Tak se všichni mějte.
Re: zážitek z obchodu
(JardaM, 3. 2. 2022 13:45)
Nazdar Miloši, v tý Praze to musí vypadat. No ale řvát na slečny - to džentlmen nedělá. (To jsme tě s Karlem před padesáti lety taky učili). Dneska je již jiná doba, dnes mají zaměstnanci svá lidská práva a nějaký sedmdesátiletý dědek s platfusem si na ně nebude otvírat ústa... Měl by jsi se prodavačkám omluvit a koupit jim nové dortíky, když jsi jim zkazil chuť. V Itálii si to užij a hlavně se ve zdraví vrať.
Re: BUDÍČEK
(Jarda M, 28. 1. 2022 8:48)
Ahoj Miloši jak vidím a čtu, nikdo nemá žádné trable, žádný problém, zkrátka všechno v pohodě. A tak je to dobře! Ale napsat mohli, aspoň pár řádek...
Tak já se s tebou - aby řeč nestála - podělím o zážitek, samozřejmě odkud jinak, než z návštěvy v ordinaci.
Po dlouhé době jsem vyrazil k ke svému obvodnímu lékaři na pravidelnou kontrolu. Byl jsem třetí, samozřejmě, jak už to bývá, mě pár lidí předeběhlo - konec konců to byli důchodci a ti mají vždycky naspěch a proto budiž jim odpuštěno… Sestra mi odebrala krev, u pana doktora jsem se nezdržel, pouze jsem přednesl, co jsem měl na srdci a na papírku napsáno a s receptem jsem odešel. V čekárně už bylo více lidí, vzal jsem si zimní bundu z věšáku, velmi ztěžka jsem se do ní soukal, v duchu jsem si říkal: hergot, já tak žeru, že se ani do oblečení nevejdu, jsem jak bagoun, musím s tím něco dělat, něco musím omezit, jestli čokoládu nebo bůček, nebo obojí, no ale to zas né, nebo začít cvičit, běhat, jezdit na kole - to se zkrátka uvidí… Ale když jsem uviděl, že i ruka vyčuhuje z rukávu více než dřív, říkal jsem si: krucinál, já snad ještě k tomu rostu! A jak to v čekárnách bývá, tak mě se zájmem sledovala celá čekající veřejnost, ten můj souboj s oděvem a ještě že neslyšela , jak jsem v duchu klel jak pohan… A najednou jedna paní špitla: „to bude asi moje bunda“. A taky jo! Podívám se lépe a já se peru s úplně cizí bundou. Ona ta paní byla taková stará, malá, drobná, tichá, ale docela jí to pobavilo, a samozřejmě nejen jí, alespoň jsem osazenstvu zpestřil nudné čekání. Slušně jsem se paní omluvil, sáhl po jiné černé bundě, ta už byla moje a padla jako ulitá. Takže žádné diety, žádné cvičení, žádné běhy, všechno je jak má být. Hurá!
BUDÍČEK
(Miloš Smolík, 15. 1. 2022 17:44)
Milý spolužáci,
tak budu pokračovat z 13.1.2022.
Nejdříve se vyjádřím Radku k Tvým trablům. Je vidět, že již nejsi Čech.U nás v Česku takový blatník není vůbec žádný problém. Když není k dostání a nejde ani někde odšroubovat ,ukradne se celé kolo .Přesto jsem se nad celou záležitostí zamyslel, protože mě jeden doveda rozbil blatník u auta. Říkal jsem si, když není v Německu blatník na kolo, u nás asi bude velký problém s blatníkem na auto. Jel jsem do opravy s velkými obavami.
Přijel jsem do servisu, servismen to prohlédl a prohlásil všechny potřebné náhradní díly máme. Měl jsem obrovskou radost, s pocitem blaha, že už jsme dohnali Evropu a dotázal jsem se, kdy tedy bude oprava dokončena.
Rázem má radost skončila. Servismen mi oznámil, že netuší, protože nejsou lidi. Češi již takovou špinavou práci nechtějí dělat a gasarbajtři jsou všichni v Německu Je pravda trvalo mi chvilku,než jsem se vzpamatoval, ale rychle jsem našel řešení. Dobře vytrénován minulou dobou jsem ze rozhodl vrátit k již zapomenutým, ale osvědčeným fintám socialismu .Je to jednoduché. Radku já tady ukradnu někde nějaké pěkné kolo, pošlu Ti ho a Ty mi sem pošleš na týden dva opraváře. Je jedno jaké národnosti. Já se s nimi domluvím. Až dokončí práci já ,jim také něco seženu co budou potřebovat. Tak sebou Radku hoď, ať nám obchod frčí .Já už mám dvě kola vyhlídnutá. Jen mi upřesni, zda chceš do terénu nebo silniční. Pokud bys chtěl dráhové, to bych musel jet do Brna ,tam jsou při troše štěstí a šikovnosti k sehnání. Tam je jen jedno riziko, že brněnští policisté nemají rádi Pražáky. No vlastně Pražáky nemají rádi nikde .Závidí nám totiž velký trh.
Tak milí spolužáci pokud máte také nějaké trable, dejte vědět, poradíme posloužíme.
Jinak očekávám také nějaké Vaše zážitky.
Buďte všichni zdraví a mějte se fajn.
Pozdrav z Hlinska
(Jana Tlustá, 6. 4. 2023 23:38)